Takřka „zaklínací formulka“ pod názvem „Nová média a sociální sítě“ se stala symbolem nebezpečí internetu a zejména pak hrozeb, které číhají zejména na neinformovanou mládež. Fakticky jde ale o proces sociální komunikace, kterému je nutno nejdříve porozumět a pak ho využívat ke své potřebě. Nová média, ani sociální sítě totiž – stejně jako například automobil – nejsou nebezpečné samy osobě, ale pouze v rukách toho, kdo jim nerozumí (v případě automobilu neumí řídit a nezná dopravní předpisy). K tomu směřoval také celý blok.

Uzlovým bodem bylo vymezení pojmu informace, zvláště na příkladu právní informace, resp. jak ji chápeme v souvislosti se zvoleným tématem. Nelze přitom mluvit pouze o písemné informaci komunikované výlučně písmem, ale rovněž čísly či obrázkovými obecně společně srozumitelnými symboly. Důležité je přitom si uvědomit, že informace se sice v historii proměňovala, stejně jako způsoby jejího sdělování, avšak původní druhy nezanikali, ale existují souběžně s novými druhy informací (písmo je doplňováno obrázkovými symboly a naopak). Stejně tak jako funkce informace, kterými byly a zůstaly funkce: oznamovací (sdělení), rozlišovací (klasifikační), vztahová (vymezovací) a konečně kauzální (určovací).

V uvedeném metodologickém přístupu je pak nutné přistupovat rovněž k novým médiím a sociálním sítím. Podstata sdělení se totiž nezměnila. Změnila se pouze forma a způsob. Zejména pak pokud jde o sociální média, která jsou zvláštní kombinací komunikačního prostředku a zdroje informací, přičemž obě tyto polohy se vzájemně prolínají a úmyslně zůstávají v „pološeru“ své podstaty. Cílem projektu je uvedené parametry a s nimi spojená rizika nasvítit a ukázat cestu, jak se stát s ovládaného uživatele uživatelem vládnoucím.